Budoucnost mě čeká skvělá, na mou počest hymna zněla,
to jsem neřek´slovo poslední,
doktorát mám k svému jménu, čekám rovněž státní cenu,
vynalez´ jsem zvíře nevšední.
Nevadí mu roury dráty, neuškodí saponáty,
k smrti rádo snídá igelit,
dodal jsem mu pevné nervy, když musí skákat přes konzervy,
výrobcem má Panasonic být.
Rf : Tohle zvíře je snad zázrak sám,
kdo má zájem, tomu prospekt dám,
je tu ovšem jistá vada, trpké poznání,
jen za eura je zatím k dostání.
Říkali i v televizi: „Vyvezem ho za devizy,
zájem jeví skoro celý svět!“
Nevymře jak orel skalní, moje zvíře digitální,
záruku má 150 let.
Nebojí se vaty skelné a je téměř neprůstřelné,
vždyť jsem si s ním pěknou práci dal,
nešetřil jsem tranzistory, ať nám večer zpívá z nory,
aby ze všech duší zmizel žal.
Rf : Tohle zvíře je snad zázrak sám, kdo má zájem, tomu prospekt dám,
je tu ovšem jistá vada, možná navždycky, mluví totiž pouze anglicky.
Rf : Tohle zvíře je snad zázrak sám, kdo má zájem, tomu prospekt dám,
je tu ovšem jistá vada, nikdo neplesá, ... samotné se bojí do lesa!