U nás za vsí podle vody chodíváme do přírody,
kdo tam před pár lety zašel, hájek mohylový našel,
v urnách, čili popelnicích mnoho našich předků spících
navěky tu odpočívá, dnes v těch místech, jako živá
divoká se skládka tyčí, nebojte se, že nás zničí,
my jsme světa vládci, páni, tak se dáme do zpívání:
Rf: To si žijem, my se máme, nikomu ji neprodáme,
to si žijem, my se máme fajn.
Jen ať skládky další vzniknou, ať i do měst, vesnic vniknou,
zlikvidují kytky, stromy, ať nám zavalí i domy.
Málokdo se tím však trápí, nás to přece nepřekvapí,
konečně i naše kraje mají vlastní Himaláje,
hora z plechů, smetí drátů majestátně vyrůstá tu,
hvězd se málem dotýkáme, tak si s chutí zazpíváme:
Rf: To si žijem ....
Nežijem už dávno v lese, k urnám ovšem vracíme se,
v popelnicích předci tleli, my se v nich už zabydleli,
synové tví a tvé dcery obsazují kontejnery,
celý svět se asi příště přestěhuje na smetiště,
když pak zemřem, ušetříme, vždyť jen víka přiklopíme,
je to chvíle k popukání, tak se dáme do zpívání:
Rf: To si žijem....